|
|
Železná ruka v sametové rukavici
Briestenská, Monika ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
|
|
|
Zpracování viny u osob ve výkonu trestu
Doskočilová, Veronika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickým tématem viny a jejím zpracováním u osob ve výkonu trestu. Práce téma viny uchopuje v praktické a teoretické rovině. Teoretický rámec se věnuje pojmům souvisejícím s vinou (morálka, mrav, dobro, zlo, svědomí, hřích), následně představuje koncept viny a možnosti jejího zpracování. Na základě popisu teorie je formulován soubor otázek, které jsou využity v praktické části. Ta nabízí zpracování tří kazuistik vybraných osob ve výkonu trestu. Na základě položených otázek se výzkum věnuje jejich individuálnímu vnímání viny a následně způsobům vyrovnání se s ní. Zvláštní pozornost je věnována křesťanství a jeho vlivu na duchovní rovinu vnímání viny, neboť dva odsouzení jsou věřící. Výzkum ukazuje, že pro osoby v odnětí svobody představuje vina zásadní problematiku, ať už jde o její negativní či pozitivní projevy. Výzkum potvrzuje zásadní teoretické východisko, že od negativního působení viny vede linie k jejímu pozitivnímu přínosu, který je cestou k uvědomění, přijetí, a nakonec ke zcela klíčové nápravě, na čemž se shodli všichni tři odsouzení. Přestože existuje řada způsobů, jakými lze s vinou pracovat, stěžejní je ochota ji uchopit a nelehkému procesu se otevřít. Ačkoliv se v českém vězeňském systému a trestním právu vyskytuje řada nedostatků, které souvisí s tématem...
|
|
|
Sociální práce ve výkonu trestu odnětí svobody
MRKVANOVÁ, Kristýna
Práce ve svém úvodu představuje základní vymezení sociální práce, historie, sociálního pracovníka a cílových skupin. Hlavní část práce se zaměřuje na vymezení pojmů týkajících se trestných činů a zejména jejich úpravě a aktuální situaci v rámci České republiky. V rámci ČR je rovněž popsána Vězeňská služba a souvislosti. V práci je rovněž obsažena otázka sociální práce ve vězeňském prostředí.
|
|
|
Komparace právních úprav volebního práva vězňů v Evropě
Rozman, Jakub ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje v teoretické i praktické rovině tenzi mezi standardem demokratických zřízení v podobě všeobecného volebního práva a na druhé straně vyloučením určitých skupin, v tomto případě vězňů, z volebního procesu. Právo na svobodnou volbu je podstatou demokratické společnosti a jakékoliv jeho omezení přirozeně vyvolává otázky hledající vhodné zdůvodnění. Byť je váha hlasu jednotlivce v rámci celé společnosti nevýznamná a pouze v ojedinělých případech může jednotlivec nebo malá skupina ovlivnit konečný výsledek, plní volební právo i jinou funkci - je to symbol vyjadřující postavení člověka ve společnosti jakožto občana. Restriktivní pojetí volebního práva vězňů má své kořeny v antickém konceptu "občanské smrti" a zpravidla předkládá kontraktariánské argumenty. Společnost ovšem postupně prošla zásadními změnami a je poptáváno moderní ospravedlnění. Zákonný trest je přirozenou implikací spáchání trestného činu, ale co musí člověk spáchat, aby mu v liberálních demokraciích vyznávající hodnoty jako rovnost, inkluzivnost a právo na sebeurčení bylo dočasně nebo navždy oslabeno jeho občanství?
|
|
|
Železná ruka v sametové rukavici
Briestenská, Monika ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Anotácia Čo je to väzenie? Aký je jeho význam či úloha? Čo väzenie znamená v kontexte architektúry? Ako sa väzenia vyvíjali a ako tieto zmeny súviseli s vývojom spoločnosti? A mali by väzenia vôbec existovať ? Väzenie je veľmi kontroverzná téma, no napriek tomu sa dotýka životov mnohých ľudí. Bývalý trestanci čelia odsudzovaniu a sociálnym bariéram a často dochádza k recidíve, čomu by sme sa mali snažiť zabrániť. Práca rozoberá vzťah architektúry k náprave a reintegrácií odsúdených. Architektúra väzenia by mala reagovať na tendencie, ktoré sa ukázali ako účinné, nasledovať ich a spolu s nimi tvoriť čo najefektívnejšie nápravné zariadenie. Je vidieť, že kurz, ktorým sa navrhovanie väzníc uberá, smeruje k otvorenejším, menším a prívetivéjším priestorom. Nápravné programy v otvorených väzeniach pracujú s odsúdenými na báze kontaktu s vonkajším svetom, reintegráciou, pomocou pracovných, rekvalifikačných a vzdelávacích programov, kde má architektúra závažný vplyv, pretože maximalizuje šancu odsúdených na nápravu a odtláča sa do ich života. Počas práce na tomto projekte vznikol návrh otvoreného väzenia v Olomouci, ktorý dbá na etapy nápravy odsúdených a zrkadlí rutiny každodenného života na slobode. Pomocou pohybu rozbíja monotónnosť opakujúcich sa dní väzňov.
|
|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika adiktologického klienta ve věznicích České republiky z pohledu sestry
MARKOVÁ, Eva
Problematika adiktologického klienta ve věznicích České republiky z pohledu sestry Abstrakt Cíle práce: Cílem práce bylo definovat potřeby adiktologického klienta při nástupu do věznic České republiky a zmapovat, jakým způsobem je zajišťována péče o tohoto klienta. Další cíle definovaly aspekty ovlivňující péči sester a zjišťovaly možnosti sester v péči o adiktologického klienta ve věznicích České republiky. Metodika: Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metodu dotazování jsme realizovali pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl vybrán záměrně, tvořilo ho 15 sester Vězeňské služby České republiky a 15 klientů nastupujících výkon vazby či trestu, kteří byli dispenzarizováni pro závislost na návykových látkách. Výsledky jsme zpracovali technikou otevřeného kódování, metodou tužka a papír a zařadili do 16 kategorií. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry si uvědomují obavy a potřeby klientů při nástupu do věznic. Jejich somatické i psychické potřeby se snaží saturovat. Péče o adiktologické klienty ve věznicích je zajišťována dle nařízení, která směřují k včasnému odhalení případných zdravotních komplikací a zahájení potřebných intervencí. Péči sester o adiktologické klienty ovlivňuje nespolupráce klientů, jejich zhoršená adaptace na nové prostředí, ale také vyšší míra administrativní činnosti a v mnoha věznicích nedostatečný počet zdravotnického personálu. Přínos práce: Přínosem práce je odhalení možností sester v péči o adiktologické klienty ve věznicích. Sestry by se měly více zaměřit na vhodnou komunikaci, psychologickou podporu a motivaci klienta ke spolupráci. Poznatky získané ve výzkumu by mohly být využity ke zlepšení péče o adiktologické klienty ve věznicích České republiky.
|
|
| |
host ::
RSS.